Záložní Nemocnice "H"

V dřívějších dobách bylo v České Republice vybudováno několik záložních nemocnic, které měly sloužit jako traumacentra v případě potřeby. Ať už případné války, nebo při živelné katastrofě, či epidemii.
Článek o jedné z nich jsme již zveřejnili, konkrétně s názvem "Sekačka na sál". Pojďme se podívat na další z těchto objektů.
Na rozdíl od předchozí nemocnice byla tato do poslední chvíle hlídána, proto se zachovala v podstatě netknutá. Aktuálně v ní probíhá rekonstrukce a měla by sloužit jako centrum sociální a zdravotní péče pacientům s Alzheimerovou chorobou a dalšími podobnými zdravotními obtížemi.
Vraťme se ale do času, kdy byla ještě opuštěna.
Asi při třetí návštěvě místa, se mi povedlo vychytat okamžik, kdy před branou areálu nestálo vozidlo správce. Popadl jsem tedy batoh s vybavením a vyrazil pěšinkou podél plotu. Areál se zdál pustý a tak jsem plot překonal v místě, kde byla v pletivu díra. Poměrně rychle nacházím otevřené okno ve zvýšeném přízemí, kam se mi ale nedaří vyskočit, nebo se zachytit parapetu.
Obcházím tedy budovu. Všechna okna jsou zavřená, v suterénu zase za okny mříže. Vně budovy si připadám zranitelný a tak vrhám naději do poslední cesty - žebříku vedoucího na střechu. Počkám, až přejede vozidlo jedoucí po silnici kolem areálu a začínám šplhat. Nemocnice má 3 patra plus přízemí, tak se snažím lézt co nejrychleji. Konečně jsem nahoře a vrhám se na střechu, kde okamžitě zalehávám a vydechuji. Přes římsu kontroluji situaci okolo. Vzduch se zdá čistý a tak se přesunuji ke vstupu do budovy. Dveře jsou otevřené a ocitám se tak na hlavním schodišti.
Scházím na patro a vyrážím na průzkum. Bohužel zde není žádné vybavení a nacházím jasné stopy působení paintballu.
Elektřina funguje, což mne celkem vyděsilo. V jedné místnosti svítí totiž světla. Našlapuji tedy opatrněji. Postupně se dostávám níž a níž. Barevné kuličky jsou naštěstí pouze v horním patře, ale i tak nenacházím krom prázdných místností nic zajímavého. Začínám být zklamaný.
Když se dostanu do přízemí, nacházím prostup do vedlejšího křídla, kde by měly být operační sály, do niž vkládám dost naděje.
Sál nalevo, prázdný. Pouze zelené kachličky a předoperační příprava. Napravo je to ovšem zajímavější!
Nacházím první nemocniční svítidlo typu "Ufo". Je zabalené v ochranném obalu od doby postavení nemocnice.
Nedá mi to a otáčím vypínačem.
Světlo ožívá a přes obal tlumeně září. Vypínám jej a přes malou místnost procházím dál.
Konečně! Sál s dvěma svítidly, které někdo již zbavil ochranného obalu. Pro jistotu zatahuji závěs a světla rozsvěcím. Po chvíli se rozzáří naplno a já zářím blahem.
Na sále jsem několik minut. Nakonec světla vypínám a přesouvám se do suterénu, kde je kotelna a prostup do nevybavené kuchyně.
Při návratu do přízemí slyším zvuk, který sem slyšet nechtěl. Hned u hlavních dveří brzdí automobil.
Na návrat na střechu již není ani pomyšlení, protože bych musel projít přímo kolem dveří, ke kterým se osazenstvo automobilu bude přesouvat.
Rychle tedy beru stativ s foťákem, svítilny zastrkávám pevně do kapes a sprintuji k místnosti, kde je otevřené okno. Za sebou slyším rachocení zámku. Již jsem ale u okna. Rychlý pohled ven.
Mno... je to vysoko. Určitě přes tři metry. Nedá se ale nic dělat. Stativ chytám, jak nejpevněji to jde a vyhoupávám se přes parapet z okna ven.
Země pod oknem zaduní, ale pevné boty kotníky podržely. Okamžitě vyrážím ke vstupnímu bodu na pozemek a ztrácím se v křovinách.

TheMelin

Galerii najdete na našich stránkách na Facebooku ZDE